Lesní řády a zákony

 

Historické lesní řády

 

Maiestas Carolina

            Úpravou hospodaření v lesích se u nás zabývá návrh zákoníku Karla IV. Maiestas Carolina, vypracovaný okolo roku 1350. Konstatuje, že královské lesy byly v „v některých krajinách porúbané, vykopané, vyorané“. Zakazuje královským lovčím a hajným kácet dříví mimo souše a vývraty, zakazuje loupání stromů a stanoví přísné tresty za krádeže dříví (zřejmě i pro kupce kradeného dříví) a založení lesního požáru. Dále byla zvýrazněna ochrana pomezních lesů za Kadaní a Mostem. Návrh se sice nestal zákonem, ale navržená opatření se alespoň částečně prováděla v praxi.

            Lesní řád pro Chebsko vydaný 15. května 1379 zakazuje kácet stavební dříví na palivo bez vědomí a svolení lesníka. Sedláci však, pokud odevzdali lesní dávky, si směli pokácet stavební, palivové i ostatní dříví, brát si polomy, vývraty, pařezy a všechno suché i syrové dříví, ležící na zemi. Zákazy těžby se týkají především jehličnatého dřeva, z listnatých dřevin jen dub a lípy. Důvodem jejich ochrany bylo lesní včelařství.

            V 16. stol. byly vydávány lesní řády a instrukce , mezi které lze zařadit instrukci pro nejvyššího lovčího z roku 1555, přepracovanou v roce 1568. Již v roce 1513 pro panství Pardubice v létech 1559-1610 vydána celá řada lesních řádů a instrukcí, obvykle platných jen pro jednotlivá panství. Některé z nich upravují i těžební postupy, např. Pardubická instrukce z r. 1513.

            Lesní instrukce nalezneme i horních řádech, např. pro statky Biskupství vratislavského z r. 1541, kde je vyjádřena zásada vyrovnanosti a trvalosti těžeb slovy:rozdělit lesy tak, aby dříve, než se poslední jejich oddělení pokácí, dosáhly vykácené lesy mýtní zralosti.

            Mnohé instrukce byly vydány pro tzv. horní lesy, určené pro potřeby dolů, zejména na Jáchymovsku, ale i pro krkonošské lesy lesy, rezervované v 16. století pro kutnohorské doly. V tzv. horních lesích docházelo i k omezování vlastnických práv majitelů lesů v zájmu zajišťování lesa pro doly, od 16. století byly běžné náhrady, obvykle podíl na výtěžku z dolů pro postižené majitele.

 

Lesní řády císařovny Marie Terezie

            Stále se zvyšující nedostatek dřeva vedl císaře Karla VI. k rozhodnutí vydáním lesních řádů pro české země zabránit dalšímu pustošení lesů svůj úmysl oznámil r. 1733 reskryptem Moravskému zemskému úřadu v Brně. Za příčinu nedostatku dřeva označil , že se les nekácí v odpovídajícím věku a nepřímo naznačil potřebu upravit hospodaření podle zásady nepřetržitosti a vyrovnanosti lesní těžby. Již předtím dal příkaz k soupisu všech panských i poddanských, městských, obecních i zádušních lesů.

            K vydání obecně závazných předpisů o lesích dochází vydáním lesních řádů císařovnou Marií Terezií pro Čechy 5. května 1754, pro Moravu 23. listopadu 1754 a pro Slezsko 24. ledna 1756.

            Lesní řády ukládají vlastníkům řadu povinností a omezení v zájmu zachování lesa a jeho trvalého výnosu. Vlastník byl povinen starat se o zalesnění vykácených ploch a zajištění lesů do budoucnosti. Kácet se smělo od začátku listopadu do konce února a pokácené dřevo mělo být co nejdříve zpracováno a vyvezeno, pouze v případě kalamit a v horských lesích vysokých poloh byly povolovány výjimky.

            Protože za hlavní příčinu obecně špatného stavu lesů bylo považováno hospodaření v městských, obecních a selských lesích, podléhaly tyto lesy zvláštním ustanovením o šetření dřevem, zákazu prodeje dřeva bez povolení nadřízených instancí a dozoru nad hospodařením. Také nad lesy zádušními a fundačními byl ustanoven dozor Patronátních úřadů.

            Vývoz dřeva do ciziny byl zakázán, ale mohly být v odůvodněných případech povoleny vyjímky. Bylo zakázáno zpracování stavebního dříví nebo jiného užitkového dříví na palivo.

            Bylo zakázáno smolaření na zdravých stromech. Pro obnovu lesů bylo doporučeno ponechání výstavků, v nižších polohách byl doporučen pasečný způsob těžby, ale v černých (jehličnatých) lesích  se neměly zakládat velké paseky. V horských lesích vysokých poloh byla doporučena toulavá seč. V horských lesích se mělo při zakládání pasek dbát, aby se lesy neotevřely větru.

            Paseky se měly vyčistit od klestu, pařezy vyklučeny a paseky oploceny. Pastva dobytka byla v kulturách zakázána nejméně do doby, kdy již pasoucí se dobytek nemůže okusovat vrcholky stromků. Proti okusu zvěří měly být paseky oploceny. Hrabání mechu (pro stelivo) v jehličnatých lesích , které odkrývalo kořeny stromů , bylo zakázáno. Ořezávání větví bylo povoleno jen u listnatých stromů. Byla přikázána přednostní likvidace souší a stanoven zákaz rozdělávání ohně v lesích od sv. Jiří do sv. Havla.

            Dozor nad dodržováním lesního řádu byl svěřen krajským úřadům a pro způsobilosti lesního personálu byly ustanoveny v krajích zkušební komise.

 

Císařský patent ( lesů a dříví) č. 250 ze 3.12.1852 Ř.S.

            Tento  lesní zákon byl se svými dodatky a doplňky platný až do vydání nového lesního zákona č. 166/1960 Sb.

            Ustanovuje zejména: zákaz odnímání lesní půdy bez úředního povolení, povinnost zalesnění holin po těžbě do 5 let, stanovuje hospodařit v lesích tak, aby jej bylo možno obnovit (vychovávat v něm dříví), hospodařit tak aby sousední les nebyl ohrožen ukládá na extrémních lokalitách pouze úzké seče a takové hospodaření, aby půda nebyla ohrožena, stanoví, že v lesích, na kterých vázne nějaká služebnost, se musí trvale hospodařit vhodným způsobem a mluví o ustanovení výše požitků hospodářským plánem.. Zakazuje pastvu ve zmlazovaných porostech, hrabání steliva než dřevěnými hráběmi a zákaz hrabání steliva v pasekách, stanoví přednostně těžbu v zimě ( ne tak stroze jako tereziánský patent). Dříví kácené v době mízy se nařizuje ihned oloupat, nemají být vysoké pařezy, dřevo a lesní plodiny se mají vyvážet po cestách a smycích.

            Dále  ustanovuje možnost dát hospodaření pod zvláštní dozor, pokud to vyžadují okolnosti (nebezpečí lavin, ochrana půdy apod.). Stanoví povinnost ustanovit pro lesy větších výměr lesní hospodáře. Minimální výměry na které se má tato povinnost vztahovat ponechává zemským sněmům.

            Zabývá se ustanovením o plavbě dřeva, lesních požárech, škodami hmyzem, ochrannou službou v lesích, přestupky a jejich vyšetřováním, náhradami škod v lesích.

 

Lesní zákony z let 1918 - 1960

            Po vzniku republiky československé byl vydán v roce 1918 zákon č. 82/1918 Sb. o prozatímní ochraně lesů. Jím byly zavedena povinnost hospodařit podle LHP ve všech lesích, kde byly vypracovány. V lesích, kde nebylo hospodařeno dle LHP, byla uložena povinnost ohlašovat těžbu 1 měsíc před jejím zahájením příslušnému úřadu.

            Dále byla zakázána mýtní těžba v lesích vysokých do věku 60 let. Za základ pasečné plochy bal vzat v lese vysokém do 50 ha výměry 60. díl plochy, nad 50 ha 80. díl plochy.

            Povinnost hospodařit dle LHP byla rozšířena na všechny lesy s výměrou nad 50 ha. Zároveň bylo zakázána snižovat obmýtí podle dříve vypracovaných LHP.

            V lesích, kde nebyla povinnost hospodařit podle LHP, podléhala ohlašovací povinnost těžby nad 25 m3.

Zákon č. 65/1950 Sb. o hospodaření lesními semeny a sazenicemi stanovil uznávání porostů pro sběr osiva (uznaných porostů)

Zákon č. 66/1951 Sb. o odborné správě lesů dává pod odbornou správu všechny lesy, které  neměly vlastního odborného hospodáře.

Vyhláška č. 75/1958 Sb. o hospodářské úpravě lesů stanoví vytváření lesních hospodářských celků (LHC) bez ohledu na vlastnické vztahy. Upravuje doby obmýtí , např. v lese vysokém s převahou smrku na 80-100 let, s převahou borovice na 100-120 let, s převahou dubu na 100-140 let. Jako ukazatel etátu těžby mýtní byl stanoven průměrný mýtní přírůst.Těžební možnosti však nabyly pro stanovení výše těžeb rozhodující, rozhodující byly požadavky plánu národního hospodářství.

 

Zákon o lesích a lesním hospodářství č. 166/1960 Sb.

            Od roku 1852 jde o prvý kompletní lesní zákon, který s prováděcí vyhláškou upravil hospodaření v lesích v celém rozsahu. Z nejdůležitějších ustanovení:

            Stanovil pojem lesní fond, stanovil způsob vedení přehledu o půdním fondu a podmínky pro vyjímání z něj. Stanovil povinnost rekultivace pozemků.

            Dochází ke změně těžebního ukazatele. Uživateli lesa nad 200 ha nově ukládá povinnost mít lesní školku. Stanoví se povinnost zalesnění holin do 1 roku a jejich zajištění do 5 let Byly zakázány holé seče širší než průměrná výška stromu a delší než desetinásobek výšky, přiřazování holých sečí k nezajištěným kulturám.

            Nově se v zákoně zavádí kategorie lesa – kategorie lesa hospodářského, určeného především k produkci dřeva a kategorii lesa účelového, kde bylo přednostní plněnívjiných než dřevoprodukčních funkcí.

            Ustanovení o odborné správě je zachováno.



Zákon o lesích č. 61/1977 Sb. a předpisy navazující

            Federální zákon č. 61/1977 Sb. spolu se souvisejícími předpisy (prováděcí vyhláškou č. 12/1978 sb., zákonem ČR 96/1977 Sb a vyhl. č. 97, 98,99/1977 Sb. a č 13/1978 Sb.) přinesly proti předcházejícímu tyto změny:

            Pojem lesní fond se nahrazuje lesní půdní fond s jiným vymezením. Jeho součástí byly nejen lesní porosty, ale i pozemky bez lesních porostů sloužící pro lesní hospodářství a pro něj nepostradatelné a slouží k plnění funkcí lesa.

            Ochrana lesního půdního fondu před jeho odnímáním lesnímu hospodářství byla podrobně rozpracována podle jednotlivých způsobů využití.

            Změnila se kategorizace lesů, které se dělily na hospodářské, ochranné a lesy zvláštního určení. Těžebním předpisem je těžební etát.

            Nově se stanovilo hospodaření podle hospodářských souborů, vytvořených na základě lesnické typologie s diferencovaným hospodařením. Povoluje se šířka holé seče na 2 výšky stromů a maximální výměra seče na 3 ha.

            Obmýtí je stanoveno podle hospodářských souborů, výše těžeb od obnovní doby. Nově bylo stanoveno odvození výše předmětních těžeb (probírek) těžebním procentem podle hospodářských souborů, věku a zakmenění lesních porostů.

            Odborná správa lesů byla zachována.

            Zákon č. 61/1978 Sb. a zákony a předpisy na něj navazující byly v platnosti do 31.12.1995. Po roce 1989 byly zrušeny některé paragrafy týkající sen socialistického užívání lesů.

 

Zákon o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)        č. 289/1995 Sb.

            Zákon vychází z potřeby zachování lesa, péčí o les a jeho obnovu jako národního bohatství tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí. Stanovuje obsah jednotlivých pojmů, vymezuje obsah pojmu pozemky určené k plnění funkcí lesa, stanovuje nakládání s lesy ve vlastnictví státu, ve kterých např. zakazuje nájem a podnájem lesa za účelem hospodaření v lese.

Prováděcí vyhlášky:

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode